. Takže po jedné hodině odpolední jsme já, táta a pes dorazili k Pavlovi na bazar a s očekáváním jak ohodnotí stav laku se vyhrnuli ven z auta. Pavel obešel auto a s naprostým klidem mi řekl, že to není tak hrozný a že to trošku prokoukne. V tu chvíli mi trochu zatrnulo, protože sám sem stav laku považoval za docela strašnej a tudíž sem čekal něco víc, než že auto trochu prokoukne. Nicméně Pavel nás nasměroval a my vyrazili do Podívína, kde už na nás mával jeho táta a navedl nás přímo na místo činu. Hned jsme si podali ruce, přičemž nám bez zaváhání byli nabídnuty tři možnosti jak strávit čas. Po doporučení výletu kolem Podivína, nabídky odvozu do nedaleké Lednice a přívozu zpět jakmile bude auto hotové, jsme využili možnosti třetí a uvelebili se na zahrádce v altánku, odkud byl na celý proces bezva výhled. Občerstvení samozřejmě zajištěno 
. To co následovalo sem doopravdy nestíhal. Už po první procedůře s použitím hrubé pasty jsem byl nedšenej, přičemž jsem vůbec netušil, že to je první asi z pěti cyklů, které čekali celý lak. Po každém z nich bylo auto řádně očištěno a proběhla důkladná kontrola jestli nebyl vynechán žadný záhyb. Mezi tím dorazila i Pavlova mamka, která nám uvařila výbornou kávu a se ujala se funkce odborného dozoru, kde každé zapomenuté místečko bylo tvrdě trestáno 
. Po šesté hodině se objevil i sám Pavel a okamžitě se pustil do díla. Ladem nezůstali kola, kde každy paprsek byl sólo otřen houbičkou, motor jehož čištění bylo prováděno velice s citem (žádná vapka, na moje přání, přičemž Pavel odvětil, že ho tak dokáže dostat pouze do stavu A2 
), všechna okna z obou stran, samozřejme všechny plasty a na požádání i přední sedačky, které toho měli už hodně za sebou (nebo spíš na sobě). Po skutečné cca sedmihodinové dřině bylo vše hotovo a mě doopravdy spadla čelist. Jako bonusem jsem od Pavla dostal obě zadní podnožky na koberečky, K¨které prý akorát zabírali místo na půdě . S otázkou co jsem dlužen mě snad nemohlo napadnout nic jiného, že si ze mě Pavel dělá prdel! Možná někomu přijde zbytečný to sem všechno psát, ale mě osobně celá práce, ochota a přístup každého člena rodiny absolutně odrovnal. To se už tak často nevidí... Pavle díky, velké díky tvému tátovi, který opravdu udělal kus práce, mámě za příjemnou společnost a pracovní dozor a konečně tvému psovi, který poctivě čekal zavřený na terase, aby se mohl ten náš potulovat po vaší zahrádce o okusovat jeho hračky . Kdo u Pavla nebyl, nepochopí. Skvělá práce, určitě se zase uvidíme.
za fotku se omlouvám, neměl sem k dispozici moc kvalitní náčiní:
pro srovnání v původním stavu
hrubá pasta
jemnější pasta
důkladné očištění
čištění kol
schnutí leštěnky
pes jako doma
chlapi při práci
dílo dokonáno
den poté
nevím o na to říct...krásně napsané...jsme strašně rádi že jsme někomu dalšímu udělaly radost...jseš u nás vždy vítanej...jinak ještě jednou děkuji (ty víš za co) to jsem opravdu nečekal... 
... každopádně svatební auto krásné...
Myslím že Ti auto omládlo tak o 10 let... 
a 
Pavlovi 
